Mangan (Mn)

Půda

* obsah Mn v ornici: 20-3000 mg/kg (90-13500 kg/ha)
* koncentrace v půdním roztoku: 0,01-3 mg/kg
* 85-99% rostlinám přístupného Mn je vázáno v Mn-organických komplexech
* přístupnost rostlinám závisí na:

• pH (přístupnost Mn silně klesá se stoupajícím pH)
• redox potenciál (přístupnost Mn stoupá s klesajícím redox potenciálem [tj. redukčnější podmínky způsobené přesycením půdy vodou či špatnou strukturou půdy])

* půdy typické pro výskyt nedostatku:

• písčité půdy s nízkou KVK - kationtovou výměnnou kapacitou (nízký celkový obsah)
• vápnité zamokřené půdy (vysoké hodnoty pH, silná sorpce)
• zamokřené půdy (vysoké hodnoty pH, silná sorpce)

Plodina

* obsah v rostlinách: 20-500 mg/kg suchého materiálu
* odběr Mn rostlinami: 200-800 g/ha
* plodiny nejcitlivější na nedostatek Mn: oves, hrách, řepa, brambory hnojení
* půdní aplikace - vysoké dávky jsou nezbytné (10-30 kg/ha) z důvodu malé účinnosti (sorpce)
* listová aplikace - opakované aplikace síranu manganatého či Mn chelátů
(0,5-2 kg/ha jako 1-2% roztok)

* alternativní možnosti:

• použití kyselých hnojiv, které snižují pH půdy
• zlepšení vodního režimu půdy

* poznámky:

• půdní aplikace jsou účinnější na kyselých půdách
• listové aplikace jsou nutné na vápnitých půdách a půdách s vysokým redox potenciálem (opakované aplikace z důvodu nízké pohyblivosti Mn v rostlinách)

Bór (B)

Půda

* celkový obsah B v ornici se pohybuje od 7 do 80 mg/kg (30-360 kg/ha
* koncentrace v půdním roztoku se pohybuje od 0,01 do 0,1 mg/kg ve formě H₃BO₃
* nízká koncentrace v půdním roztoku je způsobena adsorpcí půdní na organické látky, oxidy Al, oxidy Fe a jílové minerály
* přístupnost pro rostliny závisí na:

• pH; vysoké pH přístupnost snižuje; maximální adsorpce je při pH mezi 7 a 8; pod pH 6,3 je už přístupnost na pH nezávislá
• zásobení půdy vodou, sucho může vést k deficitu bóru z důvodu jeho nízkého obsahu v půdním roztoku, vysoké sorpci, malému pohybu půdní vody, slabému uvolňování z organických látek

* nedostatek bóru se může vyskytnout na všech lokalitách
* poznámky:

• vyplavování: 50-100 g/ha za rok; v humidních podmínkách, zvláště na kyselých půdách

Plodina

* obsah v rostlinách: 20-100 mg/kg suchého materiálu
* průměrný odběr rostlinami: 120-180 g/ha (300-500 g/ha u cukrovky)
* plodiny nejcitlivější na nedostatek B: cukrovka, řepka, rostliny rodu Brassica obecně, vinná réva a bavlník
* poznámky:

• rostliny s nedostatkem B mívají zvýšený obsah N
• hranice nedostatku, optima i toxického množství leží ve velmi úzkém rozsahu

Hnojení

* půdní: 1-2 kg/ha Boraxu, tetraboritanu sodného či jako složka NPK hnojiva
* listové: 0,2-0,4 kg B/ha např. jako Solubor

* alternativní možnosti:

• zlepšení vodního režimu půdy
• regulace pH

* poznámky:

• nedostatek B snižuje odběr P
• relativně rychlá přeměna vodorozpustných forem B na nerozpustné formy (závisí na pH)
  = imobilizace či fixace
• B by nemělo být přehnojeno z důvodu nebezpečí jeho toxicity

Měď (Cu)

Půda

* obsah v ornici:5-80 mg/kg (20-360 kg/ha)
* koncentrace v půdním roztoku 0,005-0,016 mg/kg
* ve většině půd je méně než 2% celkového obsahu Cu výměnné (tj. přístupné pro rostliny)
* přístupnost pro rostliny závisí na:

• pH (přístupnost Cu se snižuje se zvyšujícím se pH)
• obsah org. látek v půdě (přístupnost Cu se snižuje se zvyšujícím se obsahem org. látek)
• oxidy Al, Mn a Fe (jejich vyšší obsah znamená snížení přístupnosti Cu - sorpce)

* půdy typické pro výskyt nedostatku:

• písčité půdy s nízkou KVK - kationtovou výměnnou kapacitou (nízký celkový obsah Cu)
• rašelinné půdy (org. látky silně adsorbují Cu)

Plodiny

* obsah v rostlinách: 5-20 mg/kg
* odběr rostlinami: 30-100 g/ha
* plodiny nejcitlivější na nedostatek Cu: pšenice, ječmen, oves, vojtěška, špenát
* poznámky:

• velké rozdíly mezi kultivary

Hnojení

* půdní: 2-5 kg/ha v jedné dávce stačí na několik let (coby síran měďnatý či měďnatá struska)
* listové: 0,1-0,2 kg/ha coby 0,2-0,5% roztok (síran měďnatý či chelát mědi)
* alternativní možnosti:

• zlepšení vodního režimu půdy
• snížení pH půdy

* poznámky:

• vysoké dávky N zvyšují nedostatek Cu
• půdní aplikace jsou méně účinné než listové aplikace za semiaridních podmínek (částečné sucho)
• příznaky Cu toxicity se objevují po dlouhodobém používání měďnatých fungicidů, hnojení prasečími či drůbežími výkaly, kaly či komposty

Molybden (Mo)

Půda

* obsah v ornici: 0,2-10 mg/kg
* průměrný obsah přístupného Mo: 0,2 mg/kg
* při pH > 5-6 je ve formě MoO₄^2- (vyšší přístupnost); při pH < 5-6 je ve formě HMoO₄^-
(nižší přístupnost)
* přístupnost závisí na:

• pH půdy (přístupnost stoupá se stoupajícím pH)
• obsahu Fe oxidů (vyšší obsah snižuje přístupnost [adsorpce výměnou ligandů]; nižší množství se váže na Al oxidy, organické látky či jílové minerály)

* půdy typické pro výskyt nedostatku:

• kyselé písčité půdy, zvýšený obsah rašelinných částic (celkově nízký obsah)

* poznámky:

• adsorbované ionty jsou první k dispozici pro výměnu, pozdější přeměna na nevýměnné formy

Plodina

* obsah v rostlinách: 0,2-10 mg/kg suchého materiálu (listy luskovin a cukrovky 20 mg/kg)
* odběr rostlinami: 5 (-50) g/ha
* citlivé plodiny: luskoviny, rostliny rodu Brassica (květák), cukrovka
* poznámky:

• vyšší obsah Mo není toxický pro rostliny, ale je pro zvířata (od 15 mg/kg suchého materiálu krmiva)

Hnojení

* půdní: 0,1-2 kg/ha coby molybdenan amonný či sodný
* listové: 30-100 g/ha coby molybdenan amonný či sodný
* alternativní možnosti:

• zvýšení pH půdy na více než 5-6
• fosforečné hnojení (desorpce Mo přes fosfáty)

* poznámky:

• peletizace osiva (10-100 g/ha) je možná
• hnojení N zvyšuje nedostatek Mo (zvýšená potřeba, důležitá role Mo v metabolismu N)
• přístupnost se snižuje po aplikaci síranů (kompetice iontů)
• nemožné udržovací hnojení z důvodu silné fixace v půdě

Železo (Fe)

Půda

* obsah v ornici: 5000-50000 mg/kg (22500-225000 kg/ha)
* nízká koncentrace v půdním roztoku u provzdušněných půd (jako Fe²⁺ či chelát Fe)
* většinou nerozpustné formy - oxidy Fe, fosforečnany Fe
* rozpustnost v půdě závisí na:

• pH půdy (přístupnost se zvyšuje se snižujícím se pH)
• redox potenciálu (přístupnost se zvyšuje se snižujícím se redox potenciálem)

* půdy typické pro výskyt nedostatku:

• půdy bez jílu, provzdušněné (vysoký redox potenciál)
• vápněné a vápnité půdy (pH)
• půdy se zvýšeným obsahem rašelinných částic (nízký obsah)

* poznámky:

• ostatní těžké kovy snižují jeho podíl na tvorbě chelátů (kompetice)

Plodina

* obsah v rostlinách: 50-2000 mg/kg suchého materiálu podle růstové fáze a plodiny; u některých speciálních plodin i vyšší (špenát >3000 mg/kg)
* průměrný odběr rostlinami: 40-1500 g/ha za rok
* plodiny nejcitlivější na nedostatek: vinná réva, citrusy, kukuřice, sója
* poznámky:

• toxicita železa se objevuje na zaplavených půdách, kde se pěstuje rýže (nízký redox potenciál)

Hnojení

* půdní: bezvýznamné, díky silné adsorpci v půdách s nedostatkem Fe
* listové: aplikace vodou rozpustných solí či chelátů (0,5-1,5 kg/ha)
* alternativní možnosti:

• používání kyselých hnojiv snižujících pH půdy
• zlepšení vodního režimu půdy (redox potenciál)

* poznámky:

• aplikace S na písčitých půdách může zabránit chloróze kukuřice z nedostatku Fe
• silné hnojení fosforem snižuje odběr Fe a jeho translokaci v rostlinách

Kobalt (Co)

Půda

* celkový obsah v ornici: 1-40 mg/kg
* pouze 0,05-2 mg/kg je přístupných jako výměnný Co²⁺ nebo v organo-minerálních komplexech
* výměnný Co2+ se pevně váže, nízká koncentrace v půdním roztoku
* přístupnost závisí na:

• kompetici s ostatními mikroprvky (Fe, Mn, Zn, Cu) při tvorbě chelátů
• pH (přístupnost stoupá v neutrálních až alkalických půdách)

* půdy typické pro nedostatek:

• písčité, vápnité a rašelinné půdy

Plodina

* obsah v rostlinách: 0,02-0,5 mg/kg, obvykle vyšší u luskovin
* poznámky:

• není esenciální pro vyšší rostliny, esenciální je pro organismy fixující vzdušný N (proto je důležitý pro luskoviny)
• Co je součástí vitamínu B12
• proto je důležitý ve výživě zvířat (obsah v pastvě asi 0,08 mg/kg s.m.)

Hnojení

* 0,5-1 kg/ha jako Co sůl (síran kobaltnatý) nebo měďnatá struska (0,1% Co)
* poznámky:

• aplikace Co se obvykle omezují jen na pastviny
• vyšší požadavky na Co na půdách obohacených manganem

Zinek (Zn)

Půda

* obsah v ornici: 10-300 mg/kg (45-1350 kg/ha)
* přístupného je <1% z celkového obsahu (na písčitých půdách je to 5-10%)
* adsorbovaný na oxidech Fe, Mn a Al; rostlinám přístupný jako Zn2+ nebo chelát zinku (60% rozpustného Zn)
* nedostatek bývá způsoben:

• vysokým pH půdy (adsorpce Zn)
• kompetice Fe a Cu iontů při tvorbě chelátů
• vysoký obsah fosforečnanů
• nízký obsah org. látek v půdě (málo sloučenin pro tvorbu chelátů)

* půdy typické pro nedostatek:

• vápněné a vápnité půdy, kyselé půdy, rašeliny

* poznámky:

• Zn je nejpohyblivějším těžkým kovem v půdě
• nedostatek Zn je nejrozšířenějším nedostatkem mikroprvku na vápnitých půdách

Plodina

* obsah v rostlinách: 10-100 mg/kg suchého materiálu
* odběr rostlinami: 100-300 g/ha (kukuřice 380)
* plodiny nejcitlivější na nedostatek: kukuřice, fazole, brambory, ovocné stromy, citrusy, len, chmel
* 30-40 mg Zn/kg suchého materiálu je nezbytný obsah v krmivu zvířat pro dostatečnou výživu

Hnojení

* půdní: 10-20 kg/ha ZnSO4, ZnO nebo chelátu zinku při nedostatku, jinak 5 kg Zn/ha stačí na 3-8 let
* listové: 0,2-0,5 kg (ZnSO4)
* alternativní možnosti:

• snížení pH půdy kyselými hnojivy

* poznámky:

• listové aplikace nejsou nikterak výhodnější v porovnání s půdními (účinné ošetření zinkem při jeho nedostatku)
• aplikace chelátů (pomalé uvolňování) na vápnitých a písčitých půdách k zabránění rychlé fixaci či vyplavení
• hnojení fosforem zvyšuje riziko nedostatku Zn
• aplikace Fe a Cu zabraňují čerpání Zn z půdy
• vysoký obsah Zn v kompostech a kalech

Selen (Se)

Půda

* obsah v ornici: 0,1-1,6 mg/kg (0,5-7 kg/ha)
* Se se vyskytuje jako selenid (Se2-), elementární Se, seleničitan (SeO₃^2-) a selenan (SeO₄^2-)
* přístupnost závisí na:

• fixační kapacitě půdy (obsah oxidů Fe a jílu)
• pH půdy
• obsahu org. látek (vysoké obsahy Se)
• mikrobiální aktivitě půdy

* přístupnost je nízká v mírně kyselých až neutrálních půdách (váže se jako seleničitan železnatý), zvyšuje se ve formě selenanu v podmínkách dobře provzdušněné alkalické půdy (aridní zóny)
* Se může být vyplavován -> vyšší obsah ve strukturních půdách a nižší obsah v oblastech s velkými srážkami (humidní oblasti)

Plodina

* Se není esenciální pro rostliny, ale je esenciální pro zvířata a pro člověka
* požadavek pro zvířecí a lidskou výživu: 0,1-1 mg/kg suchého materiálu v potravě
* obsah > 2-5 mg/kg Se v půdě může být toxický pro rostliny (různé podle druhu)
* tolerovatelný obsah Se v půdě: < 10 mg/kg ( > 2,5 mg/kg vyvolává selenem indukovanou růstovou depresi u pšenice při vysokém pH)
* kritická hranice nedostatku: 0,2 mg/kg
* poznámky:

• rostliny akumulující Se: rostliny rodu Astralagus, Hořčice černá, brokolice
• rostliny neakumulující Se: trávy
• Se inhibuje čerpání síry z půdy a nahrazuje síru v metabolismu rostlin (nemá stejnou účinnost)
• Se má důležitou roli v lidském zdraví (např. jako součást glutathion-peroxidázy

Hnojení

* půdní: 10-500 g/ha ve formě selenidu, seleničitanu či selenanu i jako součást NPK hnojiva
* listové: 3-20 g/ha ve formě seleničitanu či selenanu
* ošetření osiva je možné (50-200 g/ha), ale je pak toxické pro zvířata!
* poznámky:

• hnojení Se je pouze krátkodobě účinné (fixace) - menší, častější dávky
• aplikace síranů snižuje odběr selenu z půdy
• zásaditá hnojiva zvyšují obsah Se v rostlinách