FacebookyouTube
Přihlášení  |  Registrace     •     

Naše články

Agrobyznys (Euro, leden 2001)

1.1.2006


Přetlak v informacích, obchod zatím vázne
AGROBYZNYS

I V ZEMĚDĚLSTVÍ, považovaném za prostředí velmi konzervativní, se projevuje internetový boom. Zdaleka neplatí, že zemědělci mají vůči počítačům ostych. Ale přece jen tu je zpoždění, týkající se však hlavně agrárního obchodu, nikoliv serverů poskytujících podnikatelům v oboru informace a poradenství. Je přitom zjevné, že "zelený" internetový obchod nevázne na nedostatku technických prostředků či na nevůli účastníků agrárního trhu ťukat na klávesnici. Žábou dusící pramen je dosavadní systém tuzemského agrárního obchodu. I tady však existují první výjimky. Společnost Leading Farmers má 9. ledna na své webové stránce zveřejnit nabídku internetového obchodu se zemědělskými komoditami. "Půjde o první akci tohoto druhu v republice," tvrdí šéf firmy Pavel Milata.

Informací až až. Státní instituce jsou v agrární informatice poněkud zpozdilé. Na stránkách ministerstva zemědělství, Pozemkového fondu či třeba Státní veterinární správy sice informace visí a k dispozici jsou zájemcům některé články takříkajíc archivní, ale zprávy "on-line" většinou chybí. Naopak velice agilní jsou soukromé firmy. Jenže jednotlivé agrární servery se zatím spíše přebíjejí přehršlí stejných zpráv. Tvrdí přitom, že právě ten jejich je nejnavštěvovanější. Kuloární informace uvádějí, že snad dokonce uvažují o tom, že se vzájemně zažalují, že ten "druhý" se označuje za nejnavštěvovanější. O dominantní roli se zde uchází server Agris. Ten provozuje Česká zemědělská univerzita v Praze. Stahuje agenturní zprávy i tematické články z tisku, má i vlastní zpravodajství. "Většinu informací máme jako první," tvrdí za Agris Petr Havel. Druhé housle však nechce hrát ani Agroweb, který staví především na originálních materiálech redaktorů. S aktuálností zpráv je však někdy na štíru. "Jsme ale pořád nejblíže zemědělské praxi, podnikatelům," míní majitel Martin Sedláček. Stránky Topagro jsou vesměs kompilací ze zpráv obou výše zmíněných provozovatelů.

Jak si vydělat. Každý z provozovatelů těchto serverů se nijak netají tím, že jeho výhledovou ambicí je pochopitelně na internetu vydělávat. To znamená zveřejňovat placenou reklamu, časem snad poskytovat za úplatu poradenství a hlavně: nechybět při tom, až i agrární obchod půjde přes internet. Tyto komerční začátky jsou však zatím hodně skromné. Někde se sice objevuje inzerce firem, nabízející zemědělskou techniku nebo agrochemikálie, jak ale provozovatelé interně přiznávají, je spíše "za hubičku" než za solidní peníze a o zprostředkování obchodů zatím není reálná řeč. Faktem také je, že žádný z těchto v agrární oblasti nejvýznamnějších serverů není do komerce moc tlačen. Kupříkladu majitel Topagra podniká i v nejrůznějších jiných oborech a vyloženě čeká na příhodnou situaci, zaměstnanci Agrisu jsou placeni vysokou školou a majitel Agrowebu má největší vydavatelství tištěných zemědělských časopisů v republice. "Všichni si myslíme, že se na tom musí vydělat, ale upřímně řečeno, zatím nikdo neví jak," říká za Agris Karel Kubata.

Trochu skepse. Tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil je přesvědčen o tom, že internet má samozřejmě nezastupitelnou úlohu v rychlé informatice, ale o konkrétním přínosu pro agrobyznys zatím trochu pochybuje. "Perfektně využíváme internetovou nabídku třeba pro agroturistiku, to úspěšně dělají české servery třeba i v Rakousku nebo Německu. Ale konkrétní obchod se zemědělskými komoditami, to je o něčem jiném. Myslím si, že se ani nemůžeme řídit zaklínadlem, že to funguje v Evropské unii. Systém společný pro všechny země samozřejmě neexistuje. Pokud vím, ve Španělsku nebo v Řecku internetový agrobyznys vlastně neexistuje. Třeba v Dánsku je to naopak perfektní. Tam si třeba zpracovatelská firma odváží zvířata na porážku, po síti dodavateli sdělí, jak je ohodnotila, a kolik mu tedy zaplatí, načež i mailem pošle potvrzení, že u příslušné banky složila peníze. Nedovedu si představit, že by tohle šlo nyní u nás, kde se s prominutím tak trochu všude krade, a když si neohlídám, jak firma dodávku převzala, tak mohu pro dělat kalhoty. Ještě horší by to asi bylo při internetovém obchodu otevřeném, to znamená při nabídce zboží firmám, s nimiž nemám smlouvy. To v dnešních podmínkách prostě nejde," tvrdí Pospíšil.

Snad to půjde. Přece je však možné, že se i v Česku agrární obchod přes internet uchytí. Stát, který zčásti obchod ovládá, přitom lídrem nebude. Například Státní zemědělský intervenční fond o této formě obchodu neuvažuje, státem zřízená Plodinová burza také ne. Ale skutečný živý trh si to snad vynutí. "Naprosto klíčové bude, až začnou internet používat finanční skupiny, které na trhu skutečně vedou. Třeba v rostlinných komoditách Agrofert nebo Agropol. Náznaky tam už jsou," říká Karel Kubata. Pavel Milata z Leading Farmers se téměř usmívá: "Netajíme se tím, že je za námi norská firma, která má zkušenosti z celého světa. Víme, do čeho jdeme."


Zdroj: Časopis Euro << ZELENÉ STRÁNKY>> 08.01.2001
Autor: MARTIN MAŘÍK - Strana: 27




S D Í L E T   N A :
*
Potřebujete
poradit?
*
©2020, Leading Farmers CZ, a.s.
Tento web používá cookies - více informací. Pokračováním souhlasíte s jejich použitím.